Úřední hodiny sekretariátu se v období 1.7.–8.7.2022 ruší z důvodu dovolené. Pro zasílání dokumentů využijte podatelnu. Děkujeme za pochopení.
Fonetický ústav pořádá jubilejní 30. konferenci Mezinárodní asociace pro forenzní fonetiku a akustiku (IAFPA).
Více informacíKniha přináší komplexní rozbor slabikování češtiny. Autoři nabízejí vlastní pohled na určení slabičné hranice, jenž je sice aplikován na češtinu, ale lze ho užít i v dalších jazycích. Provedené experimenty a fonotaktické analýzy zkoumají slabičné hranice z hlediska artikulace, akustiky, percepce i fonologie. V závěrečné části autoři stanovují foneticky i fonologicky informovaný model slabikování zahrnující jednak preferenční, jednak kategoriální pravidla pro určování slabičných hranic v češtině.
V Karolinu vyšla kniha Ondřeje Slówika a Jana Volína o lexikálních tónech v hanojské a saigonské vietnamštině.
Více informacíJe nám velkou ctí, že IPA na kongresu v Melbourne svěřila pořádání jubilejního 20. Mezinárodního kongresu fonetických věd (ICPhS) právě Fonetickému ústavu FF UK. Kongres se tak po 56 letech vrátí opět do Prahy!
Více informacíJan Volín a Radek Skarnitzl vám i sobě jako atraktivní dárek nadělili publikaci Segmentální plán češtiny, která poskytuje přehledný výklad hláskové stavby současné mluvené češtiny i ve vztahu k prozodickým jednotkám.
Více informacíJak se pracuje v Googlu? S mluvčími kterého jazyka se pracuje nejobtížněji? Jaký je rozdílem mezi fonetikem a zvukařem? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v seriálu rozhovorů s absolventy fonetiky.
Více informacíFonetická hra na postřeh a soustředěnost. Plíce, jazyk, zuby, rys! Praat, mikrofon, Chlumský! Nečekaně veselá a návyková hra do vlaku, na přestávky nebo do hospody, zabaví pár i osm lidí.
Více informacíNaše publikace představuje nejnovější poznatky o fonetickém a fonologickém popisu řeči. Systematicky je rozebrán zvukový plán češtiny, kniha se věnuje segmentálním i prozodickým jevům. Pojednává jak o artikulačním základu řeči, tak o akustických a psychoakustických vlastnostech řečového signálu.
Více informacíÚřední hodiny sekretariátu se v období 1.7.–8.7.2022 ruší z důvodu dovolené. Pro zasílání dokumentů využijte podatelnu. Děkujeme za pochopení.
Na půdě Univerzity Karlovy ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík předával profesorské dekrety. S účinností od 7. června 2022 má Česká republika osmdesát tři nových profesorek a profesorů, z toho dvacet sedm profesorů navrhla Vědecká rada Univerzity Karlovy, z toho čtyři jsou z řad Filozofické fakulty UK. Mezi nimi má svého zástupce i Fonetický […]
Dovolujeme si Vás pozvat na obhajoby závěrečných prací, které se konají dne 21. června 2022 v místnosti P016 na Fonetickém ústavu FF UK. Od 10:00 do 11:30 probíhají obhajoby diplomových prací, které začnou společnou prezentací posterů. Poté od 11:30 do 13:00 budou probíhat obhajoby bakalářských prací. Jste srdečně zváni.
Státní závěrečné zkoušky z fonetiky (Bc. i NMgr.) se v letním termínu budou konat 21. (a případně 22.) června; termín pro odevzdání závěrečných prací je 30. května. V podzimním termínu se závěrečné zkoušky budou konat 6. (a případně 7.) září; termín pro odevzdání závěrečných prací bude 12. srpna.
Nová kniha Pavla Šturma a Aleše Bičana nazvaná Slabika a její hranice v češtině přináší komplexní rozbor slabikování češtiny. Autoři po obecné části o slabice a slabikování nabízejí vlastní pohled na určení slabičné hranice, jenž je sice aplikován na češtinu, ale díky jeho obecnosti ho lze užít i v dalších jazycích. Provedené experimenty a fonotaktické […]
Letos si připomínáme 100 let od narození významného fonetika Milana Romportla.
Zveme Vás na online workshop zaměřený na různé oblasti aplikované lingvistiky, na němž vystoupí odborníci z několika zemí. Workshop se koná v prostředí MS Teams v pátek 12. listopadu 2021. Program naleznete zde.
S lítostí oznamujeme, že zemřel doc. Miroslav Ptáček, bývalý ředitel Fonetického ústavu. Doc. ing. Miroslav Ptáček, CSc., byl inženýr akustik, v devadesátých letech 20. století se habilitoval na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Dlouhá léta byl jeho hlavním působištěm Výzkumný ústav pro sdělovací techniku (později Tesla VÚST). K fonetické problematice ho blíže přivedla nejprve spolupráce s akustikem ing. Vlastimilem Maláčem […]
Jak se ve fonetice používá ultrazvuk? Jak je možné ho použít pro nácvik artikulace jazykem? Přečtěte si více informací v našem novém článku.
V Karolinu vyšla kniha Ondřeje Slówika a Jana Volína o lexikálních tónech v hanojské a saigonské vietnamštině.
Děkanka Eva Lehečková v rozhovoru popisuje své první kroky po nástupu do funkce, hodnotí současnou kondici fakulty a nastiňuje dlouhodobé plány a strategie svého kolegia.
Krátká hra je dostupná zdarma, a tak jsou události spojené s uzavřením českých vysokých škol 17. listopadu 1939 dostupné široké veřejnosti. Za projektem stojí Vít Šisler, který působí v Charles Games a na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, společně s Pavlem Vovesem, ředitelem společnosti Živá paměť, která ke hře poskytla autentické výpovědi pamětníků.
Letní škola se koná 21. června až 3. července. Program završuje vzdělávací projekt Česko-norská memorabilia, který otevřel nové kapitoly z česko-norských válečných vztahů tím, že je zaměřen na osudy Čechů nuceně nasazených v Norsku za 2. světové války, na exil v Norsku po roce 1948 a na práci českého lappologa a historika Skandinávie Václava Marka.
Málokterý z českých společenskovědních expertů ovlivnil svůj obor jako někdejší přednášející na FF UK, Leopold Pospíšil, jenž v roce 2016 obdržel Cenu Neuron za přínos světové vědě. Po roce 1948 musel emigrovat, ale v zahraničí vystudoval filozofii, sociologii a stal se antropologem. Vyrážel k Inuitům a od roku 1954 jezdil ke „svým“ Kapaukům v Nové Guineji.
Jaká je situace bohemistiky v globálním světě? Jaké jsou příležitosti tohoto oboru v době, kdy klesá zájem o tradiční studium národních jazyků a literatur? A jak a v jakých širších souvislostech jsou dnes české autorky a autoři přijímáni doma a ve světě? Nejen o tom diskutují bohemisté ze všech koutů světa od 27. června do 1. července.
Celodenní jazykový festival, který se bude konat 30. září v Kampusu Hybernská, se zaměřuje na školy a širokou veřejnost. Letošním zastřešujícím tématem jsou utlačované jazyky (v minulých ročnících se EDJ zaměřil na ohrožené jazyky, překlad či na dopady pandemie na jazyky a jejich mluvčí). Pořádá se ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR.
Připomíná si komunistický zločin, který měl československou veřejnost připravit o zbytky vůle brát na sebe odpovědnost za okolní svět, smazat stopu po demokratickém odkazu československého ženského hnutí i vyděsit každého, kdo by byl natolik „ješitný“, že by se odmítl podvolit politickému teroru a každodennost nepřijal jako svou jedinou životní náplň.
Ocenění Akademie věd ČR převzalo pětadvacet výrazných mladých vědců. Mezi laureáty je také dr. Kateřina Chládková, která zkoumá osvojování řeči a působí v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK a Psychologickém ústavu AV ČR.
Od začátku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině přijala naše fakulta více než 40 studentů a studentek z Ukrajiny. Naprostou většinu z nich tvoří takzvaní freemoveři – tedy ti, kteří jsou stále studenty ukrajinských univerzit, ale nemohou v současné chvíli pokračovat ve studiu ve své rodné zemi.