Mezi 23 českých špičkových vědkyň podle magazínu Forbes patří i dr. Nikola Paillereau z Fonetického ústavu, která zkoumá osvojování řeči u dětí. Moc gratulujeme!
Mezi 23 českých špičkových vědkyň podle magazínu Forbes patří i dr. Nikola Paillereau z Fonetického ústavu, která zkoumá osvojování řeči u dětí. Moc gratulujeme!
V časopisu Forum vyšel článek o aplikaci ProCzeFor, která vznikla ve Fonetickém ústavu.
Ve dnech 7. až 11. srpna 2023 se v pražském Kongresovém centru konal International Congress of Phonetic Sciences, na jehož pořádání se podílel Fonetický ústav FF UK. O zajímavých tématech, která přinesl, mluví v rozhovoru ředitel ústavu a zároveň prezident kongresu doc. Radek Skarnitzl.
S lítostí jsme přijali zprávu, že zemřela profesorka Marie Krčmová. Paní profesorka byla členkou oborové rady pro fonetiku a členkou zkušebních komisí. Informovala o tom Filozofická fakulta Masarykovy univerzity i Česká televize.
Na první dojem zaujme svým jménem, ale ještě víc Adléta Hanžlová ohromí šíří zájmů, kterým se věnuje. Studentka fonetiky na FF UK už spolupracovala s divadelními soubory i prestižním muzeem, pomáhá vést studentský spolek, zpívá v univerzitním sboru, a ještě ve volném čase stíhá chodit na operu a učit se hře na ukulele.
Na půdě Univerzity Karlovy ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík předával profesorské dekrety. S účinností od 7. června 2022 má Česká republika osmdesát tři nových profesorek a profesorů, z toho dvacet sedm profesorů navrhla Vědecká rada Univerzity Karlovy, z toho čtyři jsou z řad Filozofické fakulty UK. Mezi nimi má svého zástupce i Fonetický […]
Nová kniha Pavla Šturma a Aleše Bičana nazvaná Slabika a její hranice v češtině přináší komplexní rozbor slabikování češtiny. Autoři po obecné části o slabice a slabikování nabízejí vlastní pohled na určení slabičné hranice, jenž je sice aplikován na češtinu, ale díky jeho obecnosti ho lze užít i v dalších jazycích. Provedené experimenty a fonotaktické […]
Letos si připomínáme 100 let od narození významného fonetika Milana Romportla.
S lítostí oznamujeme, že zemřel doc. Miroslav Ptáček, bývalý ředitel Fonetického ústavu. Doc. ing. Miroslav Ptáček, CSc., byl inženýr akustik, v devadesátých letech 20. století se habilitoval na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Dlouhá léta byl jeho hlavním působištěm Výzkumný ústav pro sdělovací techniku (později Tesla VÚST). K fonetické problematice ho blíže přivedla nejprve spolupráce s akustikem ing. Vlastimilem Maláčem […]
Jak se ve fonetice používá ultrazvuk? Jak je možné ho použít pro nácvik artikulace jazykem? Přečtěte si více informací v našem novém článku.
Cílem soutěže je oceňovat autory a autorky nejlepších studentských, absolventských a vědeckých prací a vyučující vysokých škol všech zaměření. Soutěžní kategorie reflektují aktuální potřeby ve společnosti a ve vědě. Přihlášky můžete podávat do 30. listopadu.
Katedra Blízkého východu | Ústav filosofie a religionistiky | manažer/ka bezpečnosti FF UK | účetní
Cvičení se uskuteční v dopoledních hodinách 9. října 2024 ve Šporkově paláci a 10. října 2024 v hlavní budově FF UK na nám. Jana Palacha. Bezpečnostní odbor UK připravil informační stránku s instrukcemi.
Tradiční sportovní akce se bude konat 22. října 2024 v tělocvičně Koleje a menzy Jednota, ve Sportovním centru UK v Hostivaři a na lezecké stěně Jungle v Letňanech. Výuka a laboratorní práce se tento den ruší a všechny knihovny FF UK budou zavřené. Na jednotlivé aktivity se můžete hlásit do 18. října 2024.
Laureátem ceny udělované Nadací Dagmar a Václava Havlových se 5. října 2024 stal filozof, teoretik výtvarného umění a akademik z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. Cena mu byla udělena za otevírání cest k současnému filozofickému myšlení, za tematizování jeho hranic a vztahů k umění a vědě.
Díky němu víme, kde se v češtině vzalo slovo eurohujer, kde se jí houska a kde si lidé k snídani kupují pletýnky či o jaká slova obohatili češtinu někdejší prezidenti Klaus a Zeman. Před třiceti lety se na FF UK začal rodit Český národní korpus, obrovská databáze psané i mluvené češtiny, prostřednictvím které lingvisté mohou systematicky zkoumat jazyk, což pomáhá porozumět celé společnosti.
Kvůli svému výzkumu prošel tisíce raně novověkých česky, německy i latinsky psaných dokumentů. Vystudoval čtyři fakulty UK, včetně FF UK. Sleduje období, kdy se po století čarodějnických procesů pomalu začíná ozývat osvícenství a římský císař, uherský a český král Josef I. vydává v roce 1707 nové „hrdelní a útrpné právo“.
Číslo obsahuje pět odborných článků, jejichž autory a autorkami jsou Michela Bariselli, Kalle Puolakka, Adrian Bruhns a Tilmann Köppe, Šárka Lojdová a Giacomo Croci, a také kritickou poznámku od Tomáše Hlobila. Časopis <i>Estetika: The European Journal of Aesthetics</i> vydává Helsinki University Press ve spolupráci s Katedrou estetiky FF UK.
Přednáška „Čechy a Itálie ve středověku“ se uskuteční 10. října 2024 od 17:30 hodin v aule hlavní budovy FF UK Přednáška proběhne v italštině a pro 20 účastníků bude zajištěno simultánní tlumočení do češtiny. Přednášku spoluorganizuje Nadační fond Eleutheria, Italské velvyslanectví v Praze a FF UK.