Mezi 23 českých špičkových vědkyň podle magazínu Forbes patří i dr. Nikola Paillereau z Fonetického ústavu, která zkoumá osvojování řeči u dětí. Moc gratulujeme!
Nová monografie autorského týmu z FÚ poskytuje chybějící zdroj informací o důležitém prvku prozodické struktury češtiny, kterým je prozodická fráze. Frázování analyzuje na autentickém řečovém materiálu – vyprávění příběhů, čtení zpráv a recitace poezie – z hlediska fonetické struktury, akustických vlastností, specifické syntaktické problematiky i z hlediska percepce. Úvodní kapitoly mimo jiné vysvětlují typické přístupy k prozodii řeči a přehled běžně užívané hierarchie prozodických jednotek.
Jak se pracuje v Googlu? S mluvčími kterého jazyka se pracuje nejobtížněji? Jaký je rozdílem mezi fonetikem a zvukařem? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v seriálu rozhovorů s absolventy fonetiky.
Více informacíDvě nové cvičebnice obsahující řadu poslechových cvičení s nácvikem artikulace.
Jitka Veroňková – Souhrnná a tematická cvičení k nácviku výslovnosti a mluvené češtiny pro cizince
Zdena Palková a Jitka Veroňková – Výslovnost spisovné češtiny. Cvičení pro cizince
Více informacíKniha přináší komplexní rozbor slabikování češtiny. Autoři nabízejí vlastní pohled na určení slabičné hranice, jenž je sice aplikován na češtinu, ale lze ho užít i v dalších jazycích. Provedené experimenty a fonotaktické analýzy zkoumají slabičné hranice z hlediska artikulace, akustiky, percepce i fonologie. V závěrečné části autoři stanovují foneticky i fonologicky informovaný model slabikování zahrnující jednak preferenční, jednak kategoriální pravidla pro určování slabičných hranic v češtině.
V Karolinu vyšla kniha Ondřeje Slówika a Jana Volína o lexikálních tónech v hanojské a saigonské vietnamštině.
Více informacíJan Volín a Radek Skarnitzl vám i sobě jako atraktivní dárek nadělili publikaci Segmentální plán češtiny, která poskytuje přehledný výklad hláskové stavby současné mluvené češtiny i ve vztahu k prozodickým jednotkám.
Více informacíFonetická hra na postřeh a soustředěnost. Plíce, jazyk, zuby, rys! Praat, mikrofon, Chlumský! Nečekaně veselá a návyková hra do vlaku, na přestávky nebo do hospody, zabaví pár i osm lidí.
Více informacíNaše publikace představuje nejnovější poznatky o fonetickém a fonologickém popisu řeči. Systematicky je rozebrán zvukový plán češtiny, kniha se věnuje segmentálním i prozodickým jevům. Pojednává jak o artikulačním základu řeči, tak o akustických a psychoakustických vlastnostech řečového signálu.
Více informacíMezi 23 českých špičkových vědkyň podle magazínu Forbes patří i dr. Nikola Paillereau z Fonetického ústavu, která zkoumá osvojování řeči u dětí. Moc gratulujeme!
V časopisu Forum vyšel článek o aplikaci ProCzeFor, která vznikla ve Fonetickém ústavu.
Ve dnech 7. až 11. srpna 2023 se v pražském Kongresovém centru konal International Congress of Phonetic Sciences, na jehož pořádání se podílel Fonetický ústav FF UK. O zajímavých tématech, která přinesl, mluví v rozhovoru ředitel ústavu a zároveň prezident kongresu doc. Radek Skarnitzl.
S lítostí jsme přijali zprávu, že zemřela profesorka Marie Krčmová. Paní profesorka byla členkou oborové rady pro fonetiku a členkou zkušebních komisí. Informovala o tom Filozofická fakulta Masarykovy univerzity i Česká televize.
Na první dojem zaujme svým jménem, ale ještě víc Adléta Hanžlová ohromí šíří zájmů, kterým se věnuje. Studentka fonetiky na FF UK už spolupracovala s divadelními soubory i prestižním muzeem, pomáhá vést studentský spolek, zpívá v univerzitním sboru, a ještě ve volném čase stíhá chodit na operu a učit se hře na ukulele.
Na půdě Univerzity Karlovy ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík předával profesorské dekrety. S účinností od 7. června 2022 má Česká republika osmdesát tři nových profesorek a profesorů, z toho dvacet sedm profesorů navrhla Vědecká rada Univerzity Karlovy, z toho čtyři jsou z řad Filozofické fakulty UK. Mezi nimi má svého zástupce i Fonetický […]
Nová kniha Pavla Šturma a Aleše Bičana nazvaná Slabika a její hranice v češtině přináší komplexní rozbor slabikování češtiny. Autoři po obecné části o slabice a slabikování nabízejí vlastní pohled na určení slabičné hranice, jenž je sice aplikován na češtinu, ale díky jeho obecnosti ho lze užít i v dalších jazycích. Provedené experimenty a fonotaktické […]
Letos si připomínáme 100 let od narození významného fonetika Milana Romportla.
S lítostí oznamujeme, že zemřel doc. Miroslav Ptáček, bývalý ředitel Fonetického ústavu. Doc. ing. Miroslav Ptáček, CSc., byl inženýr akustik, v devadesátých letech 20. století se habilitoval na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Dlouhá léta byl jeho hlavním působištěm Výzkumný ústav pro sdělovací techniku (později Tesla VÚST). K fonetické problematice ho blíže přivedla nejprve spolupráce s akustikem ing. Vlastimilem Maláčem […]
Jak se ve fonetice používá ultrazvuk? Jak je možné ho použít pro nácvik artikulace jazykem? Přečtěte si více informací v našem novém článku.
Cílem soutěže je oceňovat autory a autorky nejlepších studentských, absolventských a vědeckých prací a vyučující vysokých škol všech zaměření. Soutěžní kategorie reflektují aktuální potřeby ve společnosti a ve vědě. Přihlášky můžete podávat do 30. listopadu.
Katedra Blízkého východu | Ústav filosofie a religionistiky | manažer/ka bezpečnosti FF UK | účetní
Cvičení se uskuteční v dopoledních hodinách 9. října 2024 ve Šporkově paláci a 10. října 2024 v hlavní budově FF UK na nám. Jana Palacha. Bezpečnostní odbor UK připravil informační stránku s instrukcemi.
Tradiční sportovní akce se bude konat 22. října 2024 v tělocvičně Koleje a menzy Jednota, ve Sportovním centru UK v Hostivaři a na lezecké stěně Jungle v Letňanech. Výuka a laboratorní práce se tento den ruší a všechny knihovny FF UK budou zavřené. Na jednotlivé aktivity se můžete hlásit do 18. října 2024.
Laureátem ceny udělované Nadací Dagmar a Václava Havlových se 5. října 2024 stal filozof, teoretik výtvarného umění a akademik z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. Cena mu byla udělena za otevírání cest k současnému filozofickému myšlení, za tematizování jeho hranic a vztahů k umění a vědě.
Díky němu víme, kde se v češtině vzalo slovo eurohujer, kde se jí houska a kde si lidé k snídani kupují pletýnky či o jaká slova obohatili češtinu někdejší prezidenti Klaus a Zeman. Před třiceti lety se na FF UK začal rodit Český národní korpus, obrovská databáze psané i mluvené češtiny, prostřednictvím které lingvisté mohou systematicky zkoumat jazyk, což pomáhá porozumět celé společnosti.
Kvůli svému výzkumu prošel tisíce raně novověkých česky, německy i latinsky psaných dokumentů. Vystudoval čtyři fakulty UK, včetně FF UK. Sleduje období, kdy se po století čarodějnických procesů pomalu začíná ozývat osvícenství a římský císař, uherský a český král Josef I. vydává v roce 1707 nové „hrdelní a útrpné právo“.
Číslo obsahuje pět odborných článků, jejichž autory a autorkami jsou Michela Bariselli, Kalle Puolakka, Adrian Bruhns a Tilmann Köppe, Šárka Lojdová a Giacomo Croci, a také kritickou poznámku od Tomáše Hlobila. Časopis <i>Estetika: The European Journal of Aesthetics</i> vydává Helsinki University Press ve spolupráci s Katedrou estetiky FF UK.
Přednáška „Čechy a Itálie ve středověku“ se uskuteční 10. října 2024 od 17:30 hodin v aule hlavní budovy FF UK Přednáška proběhne v italštině a pro 20 účastníků bude zajištěno simultánní tlumočení do češtiny. Přednášku spoluorganizuje Nadační fond Eleutheria, Italské velvyslanectví v Praze a FF UK.