[fonɛtɪʦkiː pr̝̊ɛpɪs ʧɛʃcɪnɪ]

Cílem těchto stránek je představit různé aspekty fonetického přepisu češtiny.

Kromě záležitostí technického rázu jako je instalace fonetických fontů a samotné přepisování konkrétních znaků se – v závislosti na účelu přepisu – zabývají i volbou vhodného transkripčního systému.

Nakonec zde představujeme dva hlavní typy české fonetické transkripce, přičemž částečně vycházíme z některých nových poznatků o fonetických vlastnostech češtiny.

Komu je transkripce určena?

Při rozhodování, jaký transkripční systém využijeme, máme dvě hlavní možnosti. Výběr do značné míry závisí na našem „publiku“:

• Pokud je transkripce určena někomu, kdo se zvukovým plánem češtiny není obeznámen a bude transkripční symboly vztahovat k hláskám svého rodného jazyka, je vhodnější použít přepis založený na mezinárodní fonetické abecedě (IPA).
  Blíže k mezinárodní fonetické abecedě zde a na stránkách Mezinárodní fonetické asociace.

• Pokud chceme přepisovat češtinu výhradně pro české uživatele, můžeme použít i český transkripční systém.

Nejprve doporučujeme alespoň předběžné obeznámení s mezinárodní transkripcí IPA, která je nezbytností pro komparativní účely. Poté se podívejte, v čem je jednodušší česká transkripce. Tam také nakonec ukážeme, že mezinárodní transkripci můžeme používat i v českém lingvistickém prostředí, tedy pro nekomparativní účely.