Fonetický ústav
Hlavní budova FF UK, nám. Jana Palacha 2
Místnost č. 13
https://orcid.org/0000-0002-3162-7231
2016 – kvalifikace francouzské Národní Rady Univerzit (CNU) na funkci VŠ učitele (Maître de Conférences), sekce 07 – Jazykověda: obecná lingvistika a fonetika
2015 – Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3, obor jazykověda, specializace fonetika (Ph.D.)
2010 – univerzitní diplom ECDF (Doplňující výuka didaktiky francouzštiny jako cizího jazyka) na Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3
2008 – Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3, obor didaktika jazyků, specializace fonetika a fonologie (Master 2)
2006 – Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3, obor didaktika jazyků, specializace jazyk a jazykové modely (Master 1)
2005 – Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3, obor literatura a jazyky, specializace jazykověda (Licence, DEUG)
od 07/2018 vědecká pracovnice – Fonetický ústav, Centrum pro studium člověka s společnosti, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
od 05/2018 vědecká pracovnice – Psychologický ústav AV ČR
2017 vědecká pracovnice – Université Lumière Lyon 2, Excelentní laboratoř – Pokročilé studie komplexity jazyka (LabEx – ASLAN)
2016 – 2017 vědecká pracovnice – CNRS/ Sorbonne Nouvelle-Paris 3, Paris, Excelentní laboratoř – Empirické základy lingvistiky (LabEx – EFL)
2008 – 2012 vědecká pracovnice – Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3, Katedra francouzštiny jako cizího jazyka
2008 – 2012 odborná asistentka, Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3, Katedra francouzštiny jako cizího jazyka a Institut obecné a aplikované lingvistiky a fonetiky (ILPGA)
Do mé oblasti výzkumu patří fonetické osvojování mateřského a cizího jazyka. V současné době se zaměřuji na to, jak novorozenci a několikaměsíční nemluvňata vnímají lidskou řeč. Obecně se uvádí, že děti po narození jsou univerzálními posluchači, protože jejich percepce ještě není ovlivněna jazykovým prostředím, které je obklopuje. Nicméně novější výzkumné studie odhalují vliv mateřského jazyka už v průběhu prenatálního období. Otázkou tedy je, co se dítě naučilo, když bylo v děloze, a do jaké míry je hned po narození opravdu univerzálním posluchačem. Ve snaze zodpovědět tyto otázky zkoumáme, jakému jazykovému inputu jsou plody v děloze vystaveny (akustická analýza řeči matky) a jak po narození reagují na fonologické kontrasty mateřského jazyka (výzkum z pohledu neurovědy, který se opírá o EEG novorozenců). Dále se snažíme zjistit, jak se percepce postupně vyvíjí v průběhu prvního roku života (behaviorální přístup, kdy provádíme percepční testy nemluvňat).
Paillereau, N., & Skarnitzl, R. (2020). An acoustic-perceptual study on Czech monophthongs. In Current Developments in Slavic Linguistics. Twenty Years After (based on selected papers from FDSL 11) (pp. 453–465). Peter Lang. https://doi.org/10.3726/978-3-653-07147-4
Jarůšková, L., Pavlíková, T., Smolík, F., Chládková, K., Oceláková, Z., & Paillereau, N. (2024). Developing Dovyko I: The Czech Adaptation of the MacArthur-Bates Communicative Development Inventory. Československá psychologie, 68(2), 174–185. https://doi.org/10.51561/cspsych.68.2.174
Jarůšková, L., Smolík, F., Chládková, K., Ocelakova, Z., & Paillereau, N. (2023). How to Build a Communicative Development Inventory: Insights From 43 Adaptations. Journal of Speech, Language, and Hearing Research, 66(6), 2095–2117. https://doi.org/10.1044/2023_JSLHR-22-00591
Paillereau, N., Podlipský, V. J., Šimáčková, Š., Smolík, F., Oceláková, Z., & Chládková, K. (2021). Perceptual sensitivity to vowel quality and vowel length in the first year of life. JASA Express Letters, 2021(1), nestrankovano. https://doi.org/10.1121/10.0003369
Paillereau, N., Podlipský, V. J., Smolík, F., Šimáčková, Š., & Chládková, K. (2021). The development of infants’ sensitivity to native versus non-native rhythm. Infancy, 26(May/June), 423–441. https://doi.org/10.1111/infa.12395
Chládková, K., & Paillereau, N. (2020). The what and when of universal perception: a review of early speech sound acquisition. Language Learning, 70(4), 1–49. https://doi.org/10.1111/lang.12422
Paillereau, N., & Chládková, K. (2019). Spectral and temporal characteristics of Czech vowels in spontaneous speech. Acta Universitatis Carolinae. Philologica, 2019(2), 77–95. https://doi.org/10.14712/24646830.2019.19
Chládková, K., Podlipský, V. J., Nudga, N., Paillereau, N., Kynčlová, K., & Šimáčková, Š. (2023). Infants’ learning of novel segments in modulated by prosody. In R. Skarnitzl & J. Volín (Eds.), Proceedings of the 20th International Congress of Phonetic Sciences (pp. 2358–2362). FF UK/Guarant International.
Svoboda, M., Chládková, K., Kocjančič Antolík, T., Paillereau, N., & Slížková, P. (2023). Vowel length in infant-directed speech: the realisation of short-long contrasts in Czech IDS. In R. Skarnitzl & J. Volín (Eds.), Proceedings of the 20th International Congress of Phonetic Sciences (pp. 2363–2367). FF UK/Guarant International.
Chládková, K., Černá, M., Paillereau, N., Skarnitzl, R., & Oceláková, Z. (2019). Prenatal infant-directed speech: vowels and voice quality. Proceedings of the 19th International Congress of Phonetic Sciences, Melbourne, Australia 2019, 1525–1529.
Paillereau, N. (2017). Maîtrise phonétique du français langue étrangère chez les enseignants non-natifs : Décalage entre connaissances théoriques et prononciation effective. In C. Cuet, M. A. Dat, C. Granget, D. Guedat-Bittighoffer (Eds.), SHS Web of Conferences, volume 38 (198 – 210), Nantes, France.
Paillereau, N. (2016). Patrons de coarticulation des voyelles françaises quantiques /i, a, u/ prononcées par des apprenants tchécophones. Illustration du logiciel VisuVo. Actes de la conférence conjointe JEP-TALN-RECITAL, volume 9: ELTAL (89-102). Paris: Atala/ AFCP.
Paillereau, N. (2016). Do Isolated Vowels Represent Vowel Targets in French? An Acoustic Study On Coarticulation. Actes du CMLF 2016 – 5e Congrès Mondial de Linguistique Française, publié par EDP Sciences (www.linguistiquefrancaise.org).
Paillereau, N. (2016). ‘Identical’ vowels in L1 and L2? Criteria and implications for L2 phonetic teaching and learning. In S. Liszka, P. Leclercq, M. Tellier & G. D. Véronique (Eds.), EUROSLA Yearbook 2016 (144–178). Amsterdam: John Benjamins.
Paillereau, N. (2016). Assessing the phonetic level in L2 vowels production with the VisuVo software: Case of Czech learners acquiring contrasts between French mid vowels e/ɛ, ø/œ and o/̼ɔ. Actes de la conférence PTLC2015 (67-70), Londres: UCL.
Paillereau, N. (2015). Perception et production des voyelles orales du français par des futures enseignantes tchèques de Français Langue Etrangère (FLE). Thèse de doctorat non publiée, Sorbonne Nouvelle – Paris 3.
Georgeton, L., Paillereau, N., Landron, S., Gao, J., & Kamiyama, T. (2012). Analyse formantique des voyelles orales du français en contexte isolé: à la recherche d’une référence pour les apprenants de FLE. Actes de la conférence conjointe JEP-TALN-RECITAL, volume 1 (145-152), Grenoble: Atala/ AFCP.
Landron, S., Paillereau, N., Nawafleh, A., Exare, C., Ando, H., & Gao, J. (2010). Le corpus PhoDiFLE: un corpus commun de français langue étrangère pour une étude phonétique des productions de locuteurs de langues maternelles plurielles. Cahiers de Praxématique, 54-55, 73-86.
Skarnitzl, R., Volín, J., Chládková, K., Bořil, T., Podlipský, V. J., Šturm, P., Hejná, M., Paillereau, N., & Šimáčková, Š. (2023). 20th International Congress of Phonetic Sciences 2023 – ICPhS 2023.
2024 – 2026: Prozodické vyjádření informační struktury výpovědi v češtině (člen týmu)
2018 – 2020: Osvojování si kontrastní kvantity: input a percepční zpracování samohláskové délky v prvních měsících života (člen týmu)
2018 – 2020: Vliv akcentu mluvčího na osvojování si hlásek mateřského jazyka (člen týmu, GAČR)
2008 – 2012: Stipendium od francouzské vlády na doktorské studium (hlavní řešitelka)