Státní závěrečná zkouška (SZZK)

Státní závěrečná zkouška se skládá z obhajoby diplomové práce a ústní zkoušky. Ve studijním programu fonetika jsou na sobě tyto části nezávislé, lze je absolvovat v libovolném pořadí.

Ústní zkouška se skládá ze 4 tematických okruhů. Student si z každého okruhu vylosuje téma a celkově má 90 minut na přípravu. Písemná příprava netvoří součást hodnocení ústní zkoušky. Během zkoušky student s pomocí své přípravy téma představí.

Tematické okruhy a témata

Studijní obor (zahájení do roku 2019 včetně)Studijní program (zahájení od roku 2020)
Produkce a percepce řeči, akustická analýza řečového signálu

Cílem je poskytnout pokročilý souhrnný pohled na problematiku. Zahrňte (v závislosti na konkrétním tématu) následující hlediska:
a) produkce, anatomie a fyziologie
b) akustické charakteristiky
c) percepční aspekty
d) metody zkoumání a měření (artikulační, akustické)
e) funkce v řeči

  • Fonace
  • Vokály
  • Konsonanty
  • Koartikulace
  • Prominence
  • Frázování, pauzy a tempo
  • Řečový rytmus
  • Řečová melodie
Popis zvukové stavby jazyka na rovině segmentální i prozodické, fonologické systémy
  • Rozeberte pojem FONÉM vzhledem k následujícím přístupům (strukturalismus, generativní gramatika, optimalitní teorie, přístupy užívání jazyka, artikulační fonologie)
  • Rozeberte pojem DISTINKTIVNÍ RYS vzhledem k následujícím přístupům (strukturalismus, generativní gramatika, optimalitní teorie, přístupy užívání jazyka, artikulační fonologie)
  • Rozeberte pojem SLABIKA vzhledem k následujícím přístupům (strukturalismus, generativní gramatika, optimalitní teorie, přístupy užívání jazyka, artikulační fonologie)
  • Kognitivní reprezentace řeči (generativní gramatika vs. přístupy užívání jazyka)
  • Osvojování fonologie a emergence jazykových (zejména fonologických) jednotek
  • Centrum a periferie, variabilita a gradientnost, frekvence výskytu, zvuková změna
  • Detailní představení artikulační fonologie (charakteristika přístupu, typická témata, porovnání analýzy konkrétních fonologických jevů s jinými přístupy)
  • Modely fonologického popisu přízvuku a intonace
Speciální otázky fonetiky a fonologie

Student po přihlášení k SZZK napíše emailovou zprávu řediteli ústavu, v níž vybere čtyři předměty, které představují jeho dominantní odborné zaměření. Z tohoto užšího výběru si pak u samotné zkoušky zvolí dvě témata a vysvětlí je v hlavních rysech. Témata z předmětů vyučovaných anglicky je možné prezentovat anglicky i česky.

  • Vybrané otázky akustiky
    • Zpracování diskrétních signálů v časové oblasti: vzorkování, kvantování, normování, konvoluce, korelace
    • Zpracování diskrétních signálů ve frekvenční oblasti: F0 a vyšší harmonické, spektrální prosakování, výkonová spektrální hustota
    • Ztrátová komprese signálů na principu analýzy formantů: Segmentace signálů a metoda sčítání přesahů, LPC a vokodér 
  • Statistické metody ve fonetickém výzkumu II
    • Princip testování hypotéz ve frekventistické statistice, druhy chyb, p-hodnota a síla testu
    • Pokročilé statistické metody: shluková analýza, PCA, ICA
    • Lineární regrese a smíšené modely, problematika pseudoreplikací
  • Řečové technologie II
    • Generalizace a přetrénování u klasifikátorů, validace a křížová validace (cross-validace)
    • Klasifikační algoritmy: příklady, principy, výhody a nevýhody
    • Princip klasifikátoru HMM a typický postup jeho trénování
  • Sociofonetika
    • Hlavní způsoby pořizování a analýzy sociofonetických dat (např. normalizace vokalických formantů, akustické profilování, prozodické analýzy, artikulační analýzy)
    • Hlavní aspekty vztahu mezi řečí a socioekonomickým postavením a genderem
    • Percepční mechanismy indexových rysů (stochastický model percepce řeči) a vliv indexových informací na percepci
  • Forenzní fonetika
    • Zdroje individuality v řeči (řečová produkce, řečové chování, fonetická implementace)
    • Poslechový přístup ve forenzní praxi (odborníci laici, hlasová konfrontace, poslechová analýza odborníků)
    • Akustická analýza ve forenzní praxi (parametry, jejich výhody a nevýhody)
  • Psychofonetika
    • Afektivní stavy v řeči: typologie, modelování, funkce a význam, metodologie zkoumání
    • Percepční normalizace – samohlásky, souhlásky, suprasegmentální jevy, šeptaná řeč
    • Neurofyziologická stránka percepčních mechanismů a iluze
  • Pragmatické aspekty řeči
    • Kontext a lingvistický popis, vědní disciplíny a metodologie stavící na kontextu
    • Akademický diskurz, tzv. repertoáry a vědní žurnalistika
    • Základní konstrukční prvky konverzace a prostředky objektivizace
  • Zkoumání percepce řeči
    • Tvorba, administrace a analýza percepčních experimentů (stimuly, posluchači, experimentální a rušivé proměnné, programy pro zadávání testů, možnosti statistické analýzy výsledků v závislosti na typu experimentu).
    • Diskriminační index d’ (logika výpočtu, rozhodovací kritérium, příklady aplikace ve výzkumu).
    • Měření reakčních dob v percepčním výzkumu (princip a design experimentu, výzkumná paradigmata, lingvistické a nelingvistické faktory)
  • Srovnávací fonetika
    • Uspořádání vokalických systémů v jazycích světa, implikační závislosti. Princip vokalické disperze. Symetrické a defektní systémy.
    • Znělostní kontrast v jazycích světa (typické využití, fonetické koreláty, příklady běžných a neobvyklých systémů, znělost u závěrových vs. kontinuálních hlásek, znělost podle místa artikulace, znělost u sonor).
    • Slabika a tón v jazycích světa (typologie systémů, geografická distribuce, vztah mezi možnostmi slabiky a komplexností tónového systému).
  • Základy logopedie
    • Dyslálie – typy, příčiny, diagnostika, terapie
    • Narušení plynulosti řeči
    • Afázie
Fonetická báze řeči

Cílem je poskytnout pokročilý souhrnný pohled na problematiku. Zahrňte (v závislosti na konkrétním tématu) následující hlediska:
a) produkce, anatomie a fyziologie
b) akustické charakteristiky
c) percepční aspekty
d) metody zkoumání a měření (artikulační, akustické)
e) funkce v řeči

  • Fonace
  • Vokály
  • Konsonanty
  • Koartikulace
  • Prominence
  • Frázování, pauzy a tempo
  • Řečový rytmus
  • Řečová melodie
Fonologický popis jazyka
  • Rozeberte pojem FONÉM vzhledem k následujícím přístupům (strukturalismus, generativní gramatika, optimalitní teorie, přístupy užívání jazyka, artikulační fonologie)
  • Rozeberte pojem DISTINKTIVNÍ RYS vzhledem k následujícím přístupům (strukturalismus, generativní gramatika, optimalitní teorie, přístupy užívání jazyka, artikulační fonologie)
  • Rozeberte pojem SLABIKA vzhledem k následujícím přístupům (strukturalismus, generativní gramatika, optimalitní teorie, přístupy užívání jazyka, artikulační fonologie)
  • Kognitivní reprezentace řeči (generativní gramatika vs. přístupy užívání jazyka)
  • Osvojování fonologie a emergence jazykových (zejména fonologických) jednotek
  • Centrum a periferie, variabilita a gradientnost, frekvence výskytu, zvuková změna
  • Detailní představení artikulační fonologie (charakteristika přístupu, typická témata, porovnání analýzy konkrétních fonologických jevů s jinými přístupy)
  • Modely fonologického popisu přízvuku a intonace
Specializace

Student po přihlášení k SZZK napíše emailovou zprávu řediteli ústavu, v níž vybere z každého absolvovaného modulu dva předměty, které představují jeho dominantní odborné zaměření. Z tohoto užšího výběru si pak u samotné zkoušky zvolí dvě témata a vysvětlí je v hlavních rysech. Témata z předmětů vyučovaných anglicky je možné prezentovat anglicky i česky.

Modul 1 – Interdisciplinární řečové vědy

  • Sociální aspekty řečové komunikace
    • Typy sociolingvistického výzkumu (variační sociolingvistika, etnografický přístup) a způsoby pořizování sociolingvistických dat
    • Hlavní způsoby analýzy sociofonetických dat (normalizace vokalických formantů, akustické profilování, prozodické analýzy, artikulační analýzy)
    • Hlavní aspekty vztahu mezi řečí a sociálními proměnnými (socioekonomickým postavením, genderem, etnicitou)
    • Percepční mechanismy indexových rysů (stochastický model percepce řeči) a vliv indexových informací na percepci (vnímání segmentálních kategorií a mluvčího)
  • Psychologické aspekty řečové komunikace
    • Afektivní stavy v řeči: typologie, modelování, funkce a význam, metodologie zkoumání
    • Percepční normalizace – samohlásky, souhlásky, suprasegmentální jevy, šeptaná řeč
    • Neurofyziologická a nevědomá (adaptivní) stránka percepčních mechanismů a iluze
    • Vnímání a hodnocení mluvčího posluchačem z hlediska osobnostních rysů
    • Kognitivní aspekt vnímání řečové melodie a rytmu
    • Vizuální složka řečové komunikace
  • Pragmatické aspekty řečové komunikace
    • Kontext a lingvistický popis, vědní disciplíny a metodologie stavící na kontextu
    • Akademický diskurz, tzv. repertoáry a vědní žurnalistika
    • Základní konstrukční prvky a zákonitosti konverzační architektury
    • Autoritativní diskurz a prostředky objektivizace
    • Úloha humoru a ironie v diskurzu, jejich fonetické koreláty
    • Tři základní složky jazykového významu a jejich nosiče v diskurzu
  • Identifikace mluvčího a forenzní fonetika
    • Zdroje individuality v řeči (řečová produkce, řečové chování, fonetická implementace)
    • Identifikace mluvčího laickými posluchači (vlivy na svědectví laiků, vnímání známých a neznámých hlasů, hlasová konfrontace)
    • Poslechová analýza (analytický a holistický poslech, protokoly pro poslechovou analýzu)
    • Využití vokalických formantů při srovnávání hlasů
    • Další parametry při srovnávání hlasů – frikativní šum, f0, krátkodobé spektrum, temporální ukazatele, disfluentní jevy
  • Srovnávací fonetika
    • Problematika srovnávání jazyků (terénní výzkum vs. sekundární zdroje, výhody a nevýhody online databází a zdrojů, transkripce, mezijazyková srovnatelnost konsonantů se “stejným” místem artikulace).
    • Typologické, genealogické a geografické třídění jazyků. Podobnosti mezi jazyky (univerzálie), limity variace. Příklady zvukových prvků, které jsou areálově omezené.
    • Uspořádání vokalických systémů v jazycích světa, implikační závislosti. Princip vokalické disperze. Symetrické a defektní systémy.
    • Znělostní kontrast u obstruentů v jazycích světa (typické využití, fonetické koreláty, příklady běžných a neobvyklých systémů, znělost u závěrových vs. kontinuálních hlásek).
    • Nepulmonické hlásky, prenazalizované explozivy, dvojí místo artikulace, nemodální fonace u konsonantů. Fonetická realizace, příklady z jazyků.
    • Slabika a tón v jazycích světa (typologie systémů, geografická distribuce, vztah mezi možnostmi slabiky a komplexností tónového systému).

Modul 2 – Osvojování výslovnosti

  • Řečové vady a logopedie
    • Dyslálie (klasifikace – dle různých kritérií, příčiny, diagnostika, terapie)
    • Vývojová dysfázie (etiologie a patogeneze, terapeutické zásady, prognóza)
    • Narušení plynulosti řeči (etiologie a patogeneze, moderní terapeutické přístupy)
    • Afázie (typy afázie, etiologie, diagnostika, terapie)
    • Opožděný vývoj řeči (etiologie, diagnostika, terapie)
  • Didaktika výslovnosti cizího jazyka
    • Nelingvistické faktory při osvojování výslovnosti (věk, socioafektivní a kognitivní faktory)
    • Role mateřského jazyka při osvojování výslovnosti (kontrastivní analýza, percepční modely, dimenze cizineckého přízvuku)
    • Hlavní kontroverze v osvojování výslovnosti cizího jazyka (segmentální – suprasegmentální, osvojení nových návyků v komunikativní výuce)
    • Představení a procvičování prozodických jevů
    • Představení a procvičování segmentálních jevů
    • Hodnocení a testování výslovnosti
  • Herecká mluva
    • Specifika jevištní mluvní situace. Vztah zvukové složky k ostatním prvkům inscenace. Monolog a dialog.
    • Technika jevištní mluvy a význam afektivní složky řeči.
    • Řeč jako prostředek odlišení herecké postavy (volba řečových prostředků, úprava dikce, stylizace).
    • Veršovaná řeč na jevišti (porovnání s neveršovanými dramatickými texty).
    • Herecká mluva ve filmu (specifika, porovnání s jevištní řečí).
    • Herecká mluva v dabingu (hlas dabéra, specifika studiové řeči, porovnání s mluvou “živých” herců).
  • Řeč v médiích
    • Rozhlasové a televizní pořady jako typ veřejné komunikace. Hledisko mluvčího vs. hledisko posluchače. Základní vymezení: rozhlas vs. televize; média veřejné služby vs. soukromé; celoplošné vs. regionální.
    • Mluvní styly v různých typech mediálních pořadů; zpravodajství vs. publicistika vs. zábavní pořady; projevy s různým stupněm připravenosti; projevy dialogické vs. monologické; moderátoři vs. hosté.
    • Zvukové vlastnosti řeči z hlediska jejich uplatnění v relacích veřejných médií: segmentální rovina; artikulace a koartikulace, artikulační tempo, variabilita stylová a regionální, percepční přijatelnost.
    • Zvukové vlastnosti řeči z hlediska jejich uplatnění v relacích veřejných médií: suprasegmentální rovina; melodie, frázování, větné prominence, tempo projevu; funkční a stylová adekvátnost zvukových prostředků.

Modul 3 – Technické zpracování řeči

  • Zpracování akustického signálu
    • Energie a výkon signálu, korelace signálů, decibely, normalizace amplitudy, spektrální sklon
    • Analýza signálů ve frekvenční oblasti: f0 a vyšší harmonické složky, spektrální prosakování, výkonová spektrální hustota
    • Signály a systémy: vzorkování, kvantizace, konvoluce, frekvenční charakteristika, kauzální a nekauzální filtry
    • Ztrátová komprese signálů na principu analýzy formantů: segmentace signálů, metoda sčítání přesahů, LPC a vokodér
    • Postupy a problémy odhadu f0, stylizace intonačních kontur, polynomiální interpolace
  • Řečové technologie
    • Generalizace a přetrénování u klasifikátorů, testování a křížová validace
    • Klasifikační algoritmy: příklady, principy, výhody a nevýhody
    • Metody vyhodnocení úspěšnosti klasifikace diskrétních tříd, binárních výstupů a spojitých veličin
    • Princip klasifikátoru HMM, předzpracování dat a typický postup trénování
  • Statistické metody ve fonetickém výzkumu
    • Princip testování hypotéz ve frekventistické statistice, druhy chyb, p-hodnota a síla testu
    • Lineární regrese a korelace
    • Vícenásobná regrese a Simpsonův paradox, interakce
    • Lineární smíšené modely, problematika pseudoreplikací
    • Neparametrické regrese: optimalizace parametrů křížovou validací a konfidenční pásma metodou bootstrap
    • Pokročilé statistické metody: shluková analýza, PCA, ICA
  • Zkoumání percepce řeči
    • Tvorba a administrace percepčních experimentů (stimuly, posluchači, experimentální a rušivé proměnné, programy pro zadávání testů, online administrace).
    • Zpracování percepčních data (přehled typů experimentů, možnosti statistického zhodnocení, spolehlivost posluchačů).
    • Diskriminační index d’ (logika výpočtu, rozhodovací kritérium, příklady aplikace ve výzkumu).
    • Výzkumná paradigmata pro měření reakčních dob (přehled, metodologické aspekty).
    • Faktory při analýze reakčních dob (lingvistické, nelingvistické, dopad na design experimentu).
    • Vícerozměrné škálování (MDS).
Úvod > Studium > Navazující magisterské studium > Státní závěrečná zkouška (SZZK)