Z tradiční slovníkové definice se dozvíme, že se fonetika zabývá zvukovou stránkou lidské řeči. Dnešní fonetika se ale zabývá všemi aspekty řečové komunikace, a výrazně tedy překračuje čtyři základní pohledy na řeč: artikulační (tvorba řeči), akustický (její fyzikální vlastnosti), percepční (vnímání) a fonologický (z hlediska jazykového systému). Dnes se proto často hovoří o řečových vědách – ty zahrnují i pohled psychologický, pragmatický, technologický a další. Celému tomuto spektru se naše studium fonetiky věnuje.
Pojďme se na některé z těchto pohledů podívat trochu méně tradičním způsobem.
Jak řeč vnímáme?
Poslechněte si tuto větu od populárního herce Jiřího Krampola:
Pravděpodobně této větě rozumíte. Pojďme se ale podívat blíže, co pan Krampol ve skutečnosti říká. Pusťte si postupně jednotlivé části věty:
Zjistíme, že Jiří Krampol vůbec neřekl to, čemu jsme původně rozuměli. Izolovaně jsou první dva úseky úplně nesrozumitelné.
Jak je možné, že naše ucho a náš mozek dokáží porozumět něčemu, co vůbec nebylo vysloveno? Je zřejmé, že kontext je pro naše vnímání zcela zásadní.
Pojďme se podívat na něco podobného, ale obráceně. Pusťte si následující ukázku a zkuste určit počet hlásek. Nápověda: jedná se o tři slova.
Teď si pusťte celý úsek. Kolik hlásek by ve vybrané ukázce skutečně mělo být?
Odpověď
V plné formě by se jednalo o 9 hlásek: „A on povídá.“
Abychom si nebrali na paškál jen Jiřího Krampola, poslechněte si tuto ukázku od jedné z našich komerčně televizních rosniček.
Spočítejte, kolik slabik vyslovila a kolik jich vyslovit měla.
Odpověď
Vyslovila šest slabik, měla vyslovit devět (biometeorologická).
A jak vnímáme mluvčí?
Poslechněte si prvního mluvčího. Aniž byste se soustředili na obsah, zamyslete se, jak na vás tento mluvčí působí.
Teď si poslechněte jiného mluvčího, který říká to samé. Jak na vás působí?
Pravděpodobně se shodneme na tom, že první mluvčí zní daleko příjemněji a kultivovaněji.
Čím je to způsobené, že i přes stejný obsah v nás každý mluvčí vyvolává jiné pocity? I na to nám může fonetika dát odpověď.
Odpověď
Hned při prvním poslechu si u druhého mluvčího všimneme výslovnosti slova určitě – slabika ur je nahrazena „funěním“.
Při podrobnějším porovnání dále zjistíme, že v tomto slově druhý mluvčí vůbec nevyslovil i a že ani ť není úplně v pořádku.
Pojďme dále. Mezi oběma mluvčími je výrazný rozdíl v délce samohlásek – druhý mluvčí některé výrazně protahuje.
Na následujícím extraktu si také všimneme, že druhý mluvčí nemá rád souhlásku h, a proto ji zásadně nepoužívá:
Nakonec se zaměřte na souhlásku l ve slově byla – ta u druhého mluvčího téměř zmizela.
Jako bonbónek na závěr této části jsme pro vás připravili speciální předpověď počasí. Jak na vás tato hlasatelka působí a proč? Co v její řeči tento dojem navozuje?
Jak zachytit zvuk řeči
Přečtěte nahlas následující věty: Co bys pil? Co bys dělal? Co bys jedl?
Jaká byla poslední hláska ve slově bys?
Správně bychom měli vyslovit jen v prostřední větě z. V obou krajních větách by mělo být s.
Pokud vyslovíte i v poslední větě z, pak pravděpodobně pocházíte z Moravy, kde je toto běžné.
Pro každého, kdo pracuje s lidskou řečí, je důležitým nástrojem fonetický přepis, neboli takzvaná transkripce, které se detailně věnujeme zde.
Pro přepsání češtiny je možné použít transkripci poměrně jednoduchou, třeba i bez zavádění speciálních znaků.
Zkuste si jen pomocí písmen abecedy přepsat, jaké hlásky opravdu říkáte ve větě „Zbyněk běží do města na oběd.“
Odpověď
zbiňeg bježí do mňesta na objet
Existují však i další typy transkripčních systémů; pro srovnávání více jazyků je nejvhodnější mezinárodní transkripce IPA.
Zkuste přečíst tyto dvě věty, které jsou přepsány právě touto mezinárodní transkripcí: ɲɛt͡so za ɲɛt͡so ǀ r̝ɛkla babɪt͡ʃka ɟɛtɛm ǁ ʒviːkat͡ʃku dostanɛtɛ ǀ jɛn ɡdɪʒ budɛtɛ ɦɛskɪ pocɪxu ǁ
Pokud si nejste jisti, podívejte se na řešení.
Odpověď
„Něco za něco, řekla babička. Žvýkačku dostanete, jen když budete hezky potichu.“
Češtinu je však možno transkribovat i zjednodušeně. Český transkripční systém je pro studium samotné češtiny praktičtější a snáze se čte.
Zkuste si třeba přepsat některé věty z následujícího souvislého zpravodajského textu:„Plošný úklid pražských tratí provádíme průběžně třemi vozy a hloubkové čištění kolejových žlábků je třemi vozy zajišťováno v nočních směnách pětkrát do týdne,“
řekl mluvčí dopravního podniku Arnošt Běhal.
Podle řidiče, který se nechtěl představit, ke zlepšení došlo, ale stav kolejí stále moc dobrý není.
Současný městský rozpočet pro úklid, jenž se většinou pohybuje řádově v miliónech, však důkladnější provedení úklidu neumožňuje, zmínil Běhal.
Kdy se dočkáme větší čistoty, tak zatím nelze říct. Přepis, i s možnými výslovnostními variantami, najdete zde.
Jazyky v kontaktu
Fonetika samozřejmě může i porovnávat více jazyků, a proto má co říci i studentům cizích jazyků.
Můžeme se třeba ptát, proč Čechům nedělá problémy vyslovit anglické slovo stay, zatímco většina Španělů řekne „estay„.
Nebo proč by například typický Ital big band Gustava Broma „překřtil“ na „bige bande„.
Pusťte si následující ukázky cizinců, kteří se učí česky. I když se jedná o dosti pokročilé studenty, kteří češtinu studují intenzivně, snadno poznáme, že to nejsou Češi. Zkuste uhádnout, odkud pocházejí.
Odpověď
První mluvčí byla Američanka, druhá Číňanka a třetí Ruska.
Pokud umíte alespoň trochu anglicky, můžete si zkusit něco podobného na angličtině. Poslechněte si následující čtyři ukázky. Všichni mluvčí čtou anglicky stejnou větu. Jaké myslíte, že jsou národnosti?
Odpověď
První mluvčí byla Češka, druhá Francouzka, třetí mluvčí byl Angličan a poslední mluvčí byla Němka.
Shrnutí
Vidíme tedy, že fonetika se zabývá celým procesem řečové komunikace. V nejobecnější rovině nás zajímá, jak řeč tvoříme (artikulační fonetika), jaké jsou její akustické vlastnosti (akustická fonetika) a jak ji vnímáme (percepční fonetika) a také jak jednotlivé řečové jednotky fungují v systému daného jazyka (funkční fonetika neboli fonologie).
Fonetiky ale fascinuje celá komplexita řečového chování lidí:
jak ovlivňuje naše řeč způsob, jakým působíme na druhé?
existuje vůbec objektivní způsob vnímání řeči?
můžeme způsob své mluvy změnit, abychom na druhé působili lépe (důvěryhodněji, kompetentněji apod.)?
jak je možné, že často i z jednoho slova, které slyšíme po telefonu, poznáme nejen mluvčího, ale i jakou má náladu nebo jaký je jeho fyzický stav?
Pokud Vás toto všechno fascinuje také, přidejte se k nám!
