• Víte, že slyšené slovní obrazy si pamatujeme velmi dlouhou dobu? Kolik myslíte, že má jazyk částí? Co všechno umějí naše hlasivky? Jaké funkce má hlemýžď ve vnitřním uchu? Umíte vyslovit „znělé ch“, německé dlouhé [eː] nebo mlaskavku? To vše se naučíte hned v prvním semestru v základním fonetickém kurzu nazvaném Fyziologická fonetika. Bez znalosti, jak řeč produkujeme, se prostě žádný fonetik neobejde.

• Řeč si představujeme jako souvislý sled odlišných zvuků, kterým říkáme hlásky a jehož prostřednictvím si „pamatujeme“ slova. Málokdo si při běžném hovoru uvědomí, kolik toho ve skutečnosti nevyslovujeme. Právě to zjistíte při Transkripci, v rámci níž se hned na začátku studia naučíte zachytit a graficky zaznamenat jednotlivé hlásky v řeči. Vyzkoušíte si přepis pečlivého, ale i nedbalého přednesu a možná seznáte, že je běžná výslovnost mnohem barvitější, než byste očekávali.

• V Základech fonologie využijete své fonetické znalosti při popisech zvukových systémů konkrétních jazyků. Již nikdy nezaměníte hlásku s fonémem a neuteče vám snad ani žádný alofon. Kromě analýzy segmentálních inventářů a procesů se v kurzu dostaneme i ke slabice a určování hranic mezi nimi. Představíme si též nejtajemnější koncept ze všech – sonoritu. Ve Fonologických přístupech se k mnohému vrátíme, abychom ozřejmili i historický kontext. Kurz provede vývojem fonologie od jejího vzniku po konec dvacátého století. Ukážeme si, že jazyková data lze zachytit a interpretovat různě. Každý přístup k fonologii má své vlastní klady a zápory, svůj vlastní formalismus a své vlastní příznivce. Na konci kurzu se oceánem fonologie budete moci navigovat sami. Moderní fonologické přístupy v magisterském studiu navazují na předešlé kurzy a zaměřují se na fonologii po roce 2000. Do hledáčku fonologie se dostává fonetický detail, zpochybňují se nezpochybnitelné teze předchozích přístupů, pronikají sem omezení, laboratorní měření i zkoumání užívání jazyka. Vrozené prvky se nahrazují emergencí, formalismus empirickým zkoumáním, klíčovou se stává povaha mentální reprezentace řeči.

• Díky hláskovému písmu se lidé při poslechu obvykle soustředí právě na hlásky. Vědomé sledování řečových melodií, rytmu, přízvukování, členění toku řeči na úseky či změny v barvě hlasu je obvykle pouze povrchní nebo chybí vůbec. Právě tyto jevy (které souhrnně řadíme do řečové prozodie) ale mohou zásadním způsobem změnit význam slov i celých vět, které byly vyřčeny. Kurzy Základy prozodie a Prozodická poslechová analýza v bakalářském a Prozodická struktura jazyka v magisterském studiu nabízejí systematický pohled na tuto problematiku.

• Řeč je plná zvukových klamů a dva lidé se mnohdy neshodnou, co že to vlastně slyšeli. V Akustice řeči se proto naučíte, co vše lze ve zvuku objektivně měřit. Dále se dozvíte o nejrůznějších záhadách psychoakustiky a odevzdaně skončíte smířeni s tím, že i vy samotní ten samý zvuk v různých situacích vnímáte pokaždé jinak. Důkladně rozebereme české hlásky a jejich zajímavé akustické vlastnosti a napříč tím vším se popereme s fonetickým programem Praat, ve kterém je zpracování a analýza řečových nahrávek čirá radost. V pokročilém magisterském předmětu Zpracování signálů pak detailně nahlédneme pod pokličku nejrůznějších algoritmů zkoumajících zvuky a na konci ani vám nepřijde divné, že si budete umět naprogramovat písničku ze součtu sinusovek a ještě se zasmějete laciným žertům na téma cyklické konvoluce.

• Při zkoumání řeči často spoléháme na akustické analýzy; to ale neznamená, že se nemůžeme pokusit o „přímější“ pohled na činnost artikulačních orgánů, nebo na hodnocení řečového signálu posluchačem. Jak zkoumat činnost hlasivek při vytváření různých hlasových kvalit, jak sledovat velmi rychlé pohyby jazyka nebo měkkého patra při řeči nebo jak sestavit validní poslechový test – to všechno se nejen dozvíte, ale i si sami vyzkoušíte v dalším základním předmětu, Metody fonetické práce.

• Při studiu Statistických metod ve fonetickém výzkumu si uvědomíte, že mnoho z nich využijete i mimo fonetiku. A když vám pak někdo bude tvrdit, že něco funguje tak a tak, protože to takhle vnímá on i jeho tři známí, zkušeně namítnete, zda si je stoprocentně jistý. Poněvadž podle vás to může být na devadesát pět procent klidně úplně jinak. A co je nejdůležitější, pomocí binomického rozdělení si snadno vypočtete, jaká je pravděpodobnost, že na třídenní školní výlet si ani jeden žák nezapomene vzít zubní kartáček. Nebo že v poslechovém testu rozpoznají všichni respondenti v šepotu rozdíl mezi slovy Žižka a šiška.

• V Kultuře řeči I šeptání raději vynecháme a budeme se naopak snažit mluvit dostatečně hlasitě, srozumitelně a poutavě, aby nás obecenstvo se zaujetím poslouchalo. Dále si v tomto kurzu například vyzkoušíte, jaké je to ocitnout se v kůži moderátora minikonference. Výslovnostní varianty, na které během řečnických vystoupení narazíme, uvedeme do patřičných souvislostí v kurzu Standard v řečové komunikaci. Nejen znalosti české ortoepie uplatníte při hodnocení řečového projevu vybraných skupin mluvčích, které jsou tradičně považovány za řečové vzory. Že na nás variabilita forem číhá za každým rohem, si ověříte v navazujícím kurzu Variabilita v řečové komunikaci. Ponoříme se například do studia izoglos v dialektologickém atlasu a nevynecháme ani mluvčí, pro něž je čeština druhým či cizím jazykem.

• A co mateřský jazyk? Jak je vůbec možné, že se malé dítě během pár let naučí úplně od nuly něco tak složitého, jako je jazyk? Jak dokáže ovládat své řečové orgány, jak si osvojí celý jazykový systém a co se mu při tom děje v mozku? A kde se lidská řeč vůbec vzala? K hledání odpovědí na tyto otázky pomocí vědeckých metod se dostanete v předmětu Osvojování řeči I. V tomto kurzu zjistíte, jak to běžně probíhá, když se dítě učí mluvit, a možná vás bude také zajímat, co se v tomto procesu může stát nestandardního. To se dozvíte v předmětu Osvojování řeči II. Ve druhé části kurzu se navíc seznámíte se specifiky osvojování cizího jazyka a také třeba s tím, jak to vypadá, když se mateřský jazyk dlouho nepoužívá a začne „okorávat“.

• Máte rádi životní výzvy? Pak se neváhejte pustit do Programování v R. Programy umožňují výrazně urychlit opakované činnosti. Takže zatímco se váš kolega bude tři dny trápit nad zpracováním tabulky plné údajů, vy to budete mít za pár minut elegantně hotové a ve zbytku času s nohama na stole budete moci přemýšlet, co dalšího zase změřit. Kromě toho zvládnete tvořit krásné grafy, které vám bude nejeden vědec tiše závidět, a navíc to vše ještě efektivně dostanete na web ve formě interaktivní aplikace, která poběží i na chytrém telefonu na jedno kliknutí v prohlížeči. V pokročilém magisterském předmětu Počítačová analýza řeči pak nabyté znalosti využijete k analýzám stovek zvukových souborů, u kterých se bude potit maximálně počítač, ale rozhodně ne vy.

• Netvrdíme, že po absolvování předmětu Řečové technologie si začnete nadšeně na koleně vytvářet sami své vlastní rozpoznávače řeči. Ale rozhodně máme vyzkoušené, že si s opravdickými řečovými technology přátelsky popovídáte v kavárně, protože si budete rozumět. A možná se i zasmějete nad nedorozuměním, zda mluví o spektrálním slonu či sklonu, protože obojí dává smysl. A také už máme vyzkoušeno, že ve spojení se znalostmi ze všech ostatních fonetických předmětů uděláte ve firmě zaměřené na řečové technologie slušnou kariéru, jelikož budete umět navíc i něco, co se na technických školách neučí.

• V kurzu Základy experimentální praxe se dozvíte, jak provádět empirický výzkum v řečových vědách a na co si je třeba i při bakalářském projektu dávat pozor; společně provedeme drobnou výzkumnou sondu týkající se nějakého zajímavého jevu. V magisterském studiu přidáme podobně koncipovaný dvousemestrální kurz Výzkum řečové percepce, který vás detailně provede sestavováním a zadáváním percepčních testů různé povahy, včetně měření reakčních dob.

• Navazující magisterské studium obsahuje jen několik povinných kurzů. Kromě pokročilé problematiky fonologie a prozodie si můžete utřídit všechny své znalosti v kurzu Současné trendy světové fonetiky. Ten staví na dosavadních znalostech studentů a přináší shrnující pohled na aktuální situaci v různých podoborech fonetických věd. Dění ve fonetickém výzkumu také prezentuje ve vztahu k trendům společenským.

• Většinu kurzů magisterského studia tvoří povinně volitelné kurzy organizované do tří modulů (M1–M3). Kurzy M3 (Technické zpracování řeči) byly zmíněny už výše. Součástí M1 (Interdisciplinární řečové vědy) je i kurz Psychologické aspekty řeči, který představuje psycholingvistickou fonetiku. Zabývá se psychickými stavy a procesy, které jsou pro řečovou komunikaci naprosto zásadní.

• M1 obsahuje i dva anglicky vyučované předměty. Sociophonetics je kurz, v němž se konečně dozvíte, jestli ženy a muži opravdu mluví jinak. Kromě toho zjistíte, jak neobjektivní je naše vnímání řeči i konkrétních mluvčích a jak se necháme zviklat různými informacemi – třeba jen fotografií mluvčího. V předmětu Pragmatic aspects of speech se věnujeme tomu, že každá promluva může nabývat různých významů podle toho, v jaké situaci a jakým způsobem je pronesena. Toto je sice známá věc, ale její systematické zkoumání vyžaduje určité metody, jinak se badatel ocitne v říši „dojmologie“. To pro fonetiku není žádoucí.

• Pokud vás ke studiu fonetiky táhne touha odhalovat z nahrávek zločince či zkorumpované politiky, bude se vám z modulu M1 hodit Forenzní fonetika. Ukážeme si, jak je možné při srovnávání hlasů poslouchat co nejobjektivněji, aby nikdo nemohl analýzu zpochybnit jako subjektivní, a při zkoumání reálných nahrávek zjistíte, jaké řečové a hlasové vlastnosti jsou pro mluvčího nejvíc charakteristické. A dojdete taky k tomu, že identifikace mluvčího s sebou nese mnoho úskalí, jichž si každý odborník musí být vědom.

• Druhý modul (Osvojování výslovnosti) zahrnuje celou řadu předmětů. Řeč v médiích nabízí prostor k hodnocení řečového projevu mluvčích vystupujících v rozhlase či televizi, nevynecháme však ani stále populárnější youtubery. Kdo dopadne v našich analýzách lépe – moderátor, či jeho host? Jsou stížnosti na vysoké tempo řeči ve zpravodajství oprávněné? Umí moderátor položit otázku tak, aby se v ní sám neztratil?

• Správnou výslovnost a dostatečnou techniku řeči si musí osvojit i herec. V Herecké mluvě z vás sice herce neuděláme, ale budete zato plně připraveni herecké výkony z řečového hlediska posuzovat. Zajímá vás, co dělá hercův projev autentickým? Jakými technikami toho dosahuje? A jak se liší herecká mluva ve filmu a na jevišti? Chcete si vyzkoušet dabovat film? Nejen s tím se v kurzu dobře seznámíte. Možná si při tom všem uvědomíte, že nikomu z nás neuškodí, abychom se sami trochu procvičili a navštívíte Korektivní výslovnost pro rodilé mluvčí. Vypilovanou techniku pak uplatníte například při aktivitách kurzu Kultura řeči II, kde se věnujeme zejména dialogu a modelovým situacím, nevynecháme však ani různé jazykové hry.

• V kurzu Metodologie výzkumu řeči a jazyka u dětí pochopíte, jak neuvěřitelně rychle se děti učí svůj rodný jazyk a jak je možné sledovat řečový vývoj ještě předtím, než začnou děti vůbec mluvit. Vybrané metody výzkumu řeči a jazyka Vám budou představeny v laboratoři Labels, kde budete moci proniknout do prostředí výzkumníků. Hlavním cílem kurzu je rozvinout Vaši schopnost číst vědecké články v anglickém jazyce a chápat především jejich metodologickou část.
• V kurzu Revising frequent assumptions and theories in L1 acquisition, který je vyučován v anglickém jazyce, se seznámíme se základními teoriemi osvojování řeči u dětí, na které vědecká literatura tradičně odkazuje. Na základě řady vědeckých článků však pochopíme omezení a slabiny, s kterými se tyto teorie potýkají. Kurz je postavený na diskuzi článků a dává si za cíl rozvoj kritického myšlení u studentů.
• Pokud vás zajímá nejen výslovnost mateřského, ale i cizího jazyka, poslední kurz je určen právě vám. Ve vyučování cizím jazykům byla výslovnost dlouho považována za “Popelku”, které si nikdo nevšímá. Že tomu tak ve školách stále je, nejspíš znáte z vlastní zkušenosti. Didaktika výslovnosti cizích jazyků je ale dnes jednou z nejdynamičtějších součástí aplikované lingvistiky, a proto nemůže chybět ani v našem M2. Musíte hlásky, které v našem mateřském jazyce neexistují, být schopni poslechově rozlišit, abyste se je naučili správně vyslovovat? Je důležitější si osvojit kontrasty mezi hláskami, nebo správně používat přízvuk a melodii? Jak mohou učení se výslovnosti cizího jazyka pomáhat mobilní aplikace a další nástroje? To vše v tomto kurzu zjistíte a kdo ví – třeba s nástupem nové generace jazykářů do škol popelkovský syndrom konečně zmizí!

(ilustrace vytvořeny pomocí Leonardo.ai, Vaibe.ai, Gencraft a Pixlr)