Jan Volín a Radek Skarnitzl editovali knihu o výslovnosti angličtiny nazvanou The Pronunciation of English by Speakers of Other Languages, která právě vyšla v nakladatelství Cambridge Scholars Publishing. Přinášíme krátký rozhovor s hlavním editorem knihy, doc. Volínem.
V tomto týdnu se na trhu objevila kniha o cizineckém přízvuku, na jejíž obálce figurujete spolu s doc. Skarnitzlem, ale nikoli jako autoři, nýbrž jako editoři. Co to znamená?
Jde o tzv. kolektivní monografii, tedy knihu, která se věnuje jednomu tématu, kde ale jednotlivé kapitoly zpracovávají různí autoři. V knize The Pronunciation of English by Speakers of Other Languages je tématem cizinecký přízvuk v angličtině. Pro nás je to téma lákavé, protože anglickou výslovnost učíme již dlouhá léta a zkoumání interferencí mezi rodným jazykem mluvčího a cílovou angličtinou považujeme nejen za zajímavé, ale i za užitečné. Jsme tedy s kolegou Skarnitzlem nejen autory některých kapitol, ale také těmi, kdo vybírali autory pro další kapitoly, sjednocovali na rozumnou míru styl výkladu a grafickou podobu a hlídali celkovou koncepci knihy.
Napsali všichni autoři to, co jste po nich chtěli?
To bohužel ne – někteří ani po vyjednávání nebyli schopni dodržet požadovanou úroveň textu, takže jsme je museli z autorského kolektivu vyřadit. Ale na informativnosti to knize neubírá.
O čem je možné se v knize dočíst?
Kniha obsahuje čtrnáct kapitol rozdělených do čtyř oddílů. První se zabývá koncepčními a obecně percepčními záležitostmi, druhý souhláskami a samohláskami, třetí řečovou prozodií a čtvrtý metodologickými a didaktickými doporučeními. Vše se týká empirického výzkumu a angličtiny např. s přízvukem českým, francouzským, finským, korejským, německým, polským, portugalským nebo vietnamským.
Proč myslíte, že je cizinecký přízvuk důležitý problém?
Angličtina je jazykem mezinárodní komunikace a celý svět se ji pokouší využívat. Těch, pro něž je rodným jazykem, je méně než těch, kteří se ji učí jako jazyk cizí. U naprosté většiny cizinců se cizost zvláštním způsobem podepisuje na zvuku jejich angličtiny nebo na tom, jak vnímají zvuk angličtiny jiné. Lidé se odedávna dohadují, jak velký problém by to mohl být. My se dohadovat nechceme – chceme věc empiricky zkoumat a teprve na základě výzkumu se vyjádřit k „velikosti“ tohoto problému.
Děkuji za rozhovor.