Státní závěrečná zkouška se skládá z obhajoby diplomové práce a ústní zkoušky. Ve studijním programu fonetika jsou na sobě tyto části nezávislé, lze je absolvovat v libovolném pořadí.
Ústní zkouška se skládá ze 4 tematických okruhů. Student si z každého okruhu vylosuje téma a celkově má 90 minut na přípravu. Písemná příprava netvoří součást hodnocení ústní zkoušky. Během zkoušky student s pomocí své přípravy téma představí.
Tematické okruhy a témata
Studijní obor (zahájení do roku 2019 včetně)Studijní program (zahájení od roku 2020)
Produkce a percepce řeči, akustická analýza řečového signálu
Cílem je poskytnout pokročilý souhrnný pohled na problematiku. Zahrňte (v závislosti na konkrétním tématu) následující hlediska:
a) produkce, anatomie a fyziologie
b) akustické charakteristiky
c) percepční aspekty
d) metody zkoumání a měření (artikulační, akustické)
e) funkce v řeči
- Fonace
- Vokály
- Konsonanty
- Koartikulace
- Prominence
- Frázování, pauzy a tempo
- Řečový rytmus
- Řečová melodie
Popis zvukové stavby jazyka na rovině segmentální i prozodické, fonologické systémy
- Rozeberte pojem FONÉM vzhledem k následujícím přístupům (strukturalismus, generativní gramatika, optimalitní teorie, přístupy užívání jazyka, artikulační fonologie)
- Rozeberte pojem DISTINKTIVNÍ RYS vzhledem k následujícím přístupům (strukturalismus, generativní gramatika, optimalitní teorie, přístupy užívání jazyka, artikulační fonologie)
- Rozeberte pojem SLABIKA vzhledem k následujícím přístupům (strukturalismus, generativní gramatika, optimalitní teorie, přístupy užívání jazyka, artikulační fonologie)
- Kognitivní reprezentace řeči (generativní gramatika vs. přístupy užívání jazyka)
- Osvojování fonologie a emergence jazykových (zejména fonologických) jednotek
- Centrum a periferie, variabilita a gradientnost, frekvence výskytu, zvuková změna
- Detailní představení artikulační fonologie (charakteristika přístupu, typická témata, porovnání analýzy konkrétních fonologických jevů s jinými přístupy)
- Modely fonologického popisu přízvuku a intonace
Speciální otázky fonetiky a fonologie
Student po přihlášení k SZZK napíše emailovou zprávu řediteli ústavu, v níž vybere čtyři předměty, které představují jeho dominantní odborné zaměření. Z tohoto užšího výběru si pak u samotné zkoušky vylosuje dvě témata a vysvětlí je v hlavních rysech. Témata z předmětů vyučovaných anglicky je možné prezentovat anglicky i česky.
- Vybrané otázky akustiky
- Zpracování diskrétních signálů v časové oblasti: vzorkování, kvantování, normování, konvoluce, korelace
- Zpracování diskrétních signálů ve frekvenční oblasti: F0 a vyšší harmonické, spektrální prosakování, výkonová spektrální hustota
- Ztrátová komprese signálů na principu analýzy formantů: Segmentace signálů a metoda sčítání přesahů, LPC a vokodér
- Statistické metody ve fonetickém výzkumu II
- Princip testování hypotéz ve frekventistické statistice, druhy chyb, p-hodnota a síla testu
- Pokročilé statistické metody: shluková analýza, PCA, ICA
- Lineární regrese a smíšené modely, problematika pseudoreplikací
- Řečové technologie II
- Generalizace a přetrénování u klasifikátorů, validace a křížová validace (cross-validace)
- Klasifikační algoritmy: příklady, principy, výhody a nevýhody
- Princip klasifikátoru HMM a typický postup jeho trénování
- Sociofonetika
- Hlavní způsoby pořizování a analýzy sociofonetických dat (např. normalizace vokalických formantů, akustické profilování, prozodické analýzy, artikulační analýzy)
- Hlavní aspekty vztahu mezi řečí a socioekonomickým postavením a genderem
- Percepční mechanismy indexových rysů (stochastický model percepce řeči) a vliv indexových informací na percepci
- Forenzní fonetika
- Zdroje individuality v řeči (řečová produkce, řečové chování, fonetická implementace)
- Poslechový přístup ve forenzní praxi (odborníci laici, hlasová konfrontace, poslechová analýza odborníků)
- Akustická analýza ve forenzní praxi (parametry, jejich výhody a nevýhody)
- Psychofonetika
- Afektivní stavy v řeči: typologie, modelování, funkce a význam, metodologie zkoumání
- Percepční normalizace – samohlásky, souhlásky, suprasegmentální jevy, šeptaná řeč
- Neurofyziologická stránka percepčních mechanismů a iluze
- Pragmatické aspekty řeči
- Kontext a lingvistický popis, vědní disciplíny a metodologie stavící na kontextu
- Akademický diskurz, tzv. repertoáry a vědní žurnalistika
- Základní konstrukční prvky konverzace a prostředky objektivizace
- Zkoumání percepce řeči
- Tvorba, administrace a analýza percepčních experimentů (stimuly, posluchači, experimentální a rušivé proměnné, programy pro zadávání testů, možnosti statistické analýzy výsledků v závislosti na typu experimentu).
- Diskriminační index d’ (logika výpočtu, rozhodovací kritérium, příklady aplikace ve výzkumu).
- Měření reakčních dob v percepčním výzkumu (princip a design experimentu, výzkumná paradigmata, lingvistické a nelingvistické faktory)
- Srovnávací fonetika
- Uspořádání vokalických systémů v jazycích světa, implikační závislosti. Princip vokalické disperze. Symetrické a defektní systémy.
- Znělostní kontrast v jazycích světa (typické využití, fonetické koreláty, příklady běžných a neobvyklých systémů, znělost u závěrových vs. kontinuálních hlásek, znělost podle místa artikulace, znělost u sonor).
- Slabika a tón v jazycích světa (typologie systémů, geografická distribuce, vztah mezi možnostmi slabiky a komplexností tónového systému).
- Základy logopedie
- Dyslálie – typy, příčiny, diagnostika, terapie
- Narušení plynulosti řeči
- Afázie
Fonetická báze řeči
Cílem je poskytnout pokročilý souhrnný pohled na problematiku. Zahrňte (v závislosti na konkrétním tématu) následující hlediska:
a) produkce, anatomie a fyziologie
b) akustické charakteristiky
c) percepční aspekty
d) metody zkoumání a měření (artikulační, akustické)
e) funkce v řeči
- Fonace
- Vokály
- Konsonanty
- Koartikulace
- Prominence
- Frázování, pauzy a tempo
- Řečový rytmus
- Řečová melodie
Fonologický popis jazyka
- Rozeberte pojem FONÉM vzhledem k následujícím přístupům (strukturalismus, generativní gramatika, optimalitní teorie, přístupy užívání jazyka, artikulační fonologie)
- Rozeberte pojem DISTINKTIVNÍ RYS vzhledem k následujícím přístupům (strukturalismus, generativní gramatika, optimalitní teorie, přístupy užívání jazyka, artikulační fonologie)
- Rozeberte pojem SLABIKA vzhledem k následujícím přístupům (strukturalismus, generativní gramatika, optimalitní teorie, přístupy užívání jazyka, artikulační fonologie)
- Kognitivní reprezentace řeči (generativní gramatika vs. přístupy užívání jazyka)
- Osvojování fonologie a emergence jazykových (zejména fonologických) jednotek
- Centrum a periferie, variabilita a gradientnost, frekvence výskytu, zvuková změna
- Detailní představení artikulační fonologie (charakteristika přístupu, typická témata, porovnání analýzy konkrétních fonologických jevů s jinými přístupy)
- Modely fonologického popisu přízvuku a intonace
Specializace
Student po přihlášení k SZZK napíše emailovou zprávu řediteli ústavu, v níž vybere z každého absolvovaného modulu dva předměty, které představují jeho dominantní odborné zaměření. Z tohoto užšího výběru si pak u samotné zkoušky vylosuje dvě témata a vysvětlí je v hlavních rysech. Témata z předmětů vyučovaných anglicky je možné prezentovat anglicky i česky.
Modul 1 – Interdisciplinární řečové vědy
- Sociální aspekty řečové komunikace
- Typy sociolingvistického výzkumu (variační sociolingvistika, etnografický přístup) a způsoby pořizování sociolingvistických dat
- Hlavní způsoby analýzy sociofonetických dat (normalizace vokalických formantů, akustické profilování, prozodické analýzy, artikulační analýzy)
- Hlavní aspekty vztahu mezi řečí a sociálními proměnnými (socioekonomickým postavením, genderem, etnicitou)
- Percepční mechanismy indexových rysů (stochastický model percepce řeči) a vliv indexových informací na percepci (vnímání segmentálních kategorií a mluvčího)
- Psychologické aspekty řečové komunikace
- Afektivní stavy v řeči: typologie, modelování, funkce a význam, metodologie zkoumání
- Percepční normalizace – samohlásky, souhlásky, suprasegmentální jevy, šeptaná řeč
- Neurofyziologická a nevědomá (adaptivní) stránka percepčních mechanismů a iluze
- Vnímání a hodnocení mluvčího posluchačem z hlediska osobnostních rysů
- Kognitivní aspekt vnímání řečové melodie a rytmu
- Vizuální složka řečové komunikace
- Pragmatické aspekty řečové komunikace
- Kontext a lingvistický popis, vědní disciplíny a metodologie stavící na kontextu
- Akademický diskurz, tzv. repertoáry a vědní žurnalistika
- Základní konstrukční prvky a zákonitosti konverzační architektury
- Autoritativní diskurz a prostředky objektivizace
- Úloha humoru a ironie v diskurzu, jejich fonetické koreláty
- Tři základní složky jazykového významu a jejich nosiče v diskurzu
- Identifikace mluvčího a forenzní fonetika
- Zdroje individuality v řeči (řečová produkce, řečové chování, fonetická implementace)
- Identifikace mluvčího laickými posluchači (vlivy na svědectví laiků, vnímání známých a neznámých hlasů, hlasová konfrontace)
- Poslechová analýza (analytický a holistický poslech, protokoly pro poslechovou analýzu)
- Využití vokalických formantů při srovnávání hlasů
- Další parametry při srovnávání hlasů – frikativní šum, f0, krátkodobé spektrum, temporální ukazatele, disfluentní jevy
- Srovnávací fonetika
- Problematika srovnávání jazyků (terénní výzkum vs. sekundární zdroje, výhody a nevýhody online databází a zdrojů, transkripce, mezijazyková srovnatelnost konsonantů se “stejným” místem artikulace).
- Typologické, genealogické a geografické třídění jazyků. Podobnosti mezi jazyky (univerzálie), limity variace. Příklady zvukových prvků, které jsou areálově omezené.
- Uspořádání vokalických systémů v jazycích světa, implikační závislosti. Princip vokalické disperze. Symetrické a defektní systémy.
- Znělostní kontrast u obstruentů v jazycích světa (typické využití, fonetické koreláty, příklady běžných a neobvyklých systémů, znělost u závěrových vs. kontinuálních hlásek).
- Nepulmonické hlásky, prenazalizované explozivy, dvojí místo artikulace, nemodální fonace u konsonantů. Fonetická realizace, příklady z jazyků.
- Slabika a tón v jazycích světa (typologie systémů, geografická distribuce, vztah mezi možnostmi slabiky a komplexností tónového systému).
Modul 2 – Osvojování výslovnosti
- Řečové vady a logopedie
- Dyslálie (klasifikace – dle různých kritérií, příčiny, diagnostika, terapie)
- Vývojová dysfázie (etiologie a patogeneze, terapeutické zásady, prognóza)
- Narušení plynulosti řeči (etiologie a patogeneze, moderní terapeutické přístupy)
- Afázie (typy afázie, etiologie, diagnostika, terapie)
- Opožděný vývoj řeči (etiologie, diagnostika, terapie)
- Didaktika výslovnosti cizího jazyka
- Nelingvistické faktory při osvojování výslovnosti (věk, socioafektivní a kognitivní faktory)
- Role mateřského jazyka při osvojování výslovnosti (kontrastivní analýza, percepční modely, dimenze cizineckého přízvuku)
- Hlavní kontroverze v osvojování výslovnosti cizího jazyka (segmentální – suprasegmentální, osvojení nových návyků v komunikativní výuce)
- Představení a procvičování prozodických jevů
- Představení a procvičování segmentálních jevů
- Hodnocení a testování výslovnosti
- Herecká mluva
- Specifika jevištní mluvní situace. Vztah zvukové složky k ostatním prvkům inscenace. Monolog a dialog.
- Technika jevištní mluvy a význam afektivní složky řeči.
- Řeč jako prostředek odlišení herecké postavy (volba řečových prostředků, úprava dikce, stylizace).
- Veršovaná řeč na jevišti (porovnání s neveršovanými dramatickými texty).
- Herecká mluva ve filmu (specifika, porovnání s jevištní řečí).
- Herecká mluva v dabingu (hlas dabéra, specifika studiové řeči, porovnání s mluvou “živých” herců).
- Řeč v médiích
- Rozhlasové a televizní pořady jako typ veřejné komunikace. Hledisko mluvčího vs. hledisko posluchače. Základní vymezení: rozhlas vs. televize; média veřejné služby vs. soukromé; celoplošné vs. regionální.
- Mluvní styly v různých typech mediálních pořadů; zpravodajství vs. publicistika vs. zábavní pořady; projevy s různým stupněm připravenosti; projevy dialogické vs. monologické; moderátoři vs. hosté.
- Zvukové vlastnosti řeči z hlediska jejich uplatnění v relacích veřejných médií: segmentální rovina; artikulace a koartikulace, artikulační tempo, variabilita stylová a regionální, percepční přijatelnost.
- Zvukové vlastnosti řeči z hlediska jejich uplatnění v relacích veřejných médií: suprasegmentální rovina; melodie, frázování, větné prominence, tempo projevu; funkční a stylová adekvátnost zvukových prostředků.
Modul 3 – Technické zpracování řeči
- Zpracování akustického signálu
- Energie a výkon signálu, korelace signálů, decibely, normalizace amplitudy, spektrální sklon
- Analýza signálů ve frekvenční oblasti: f0 a vyšší harmonické složky, spektrální prosakování, výkonová spektrální hustota
- Signály a systémy: vzorkování, kvantizace, konvoluce, frekvenční charakteristika, kauzální a nekauzální filtry
- Ztrátová komprese signálů na principu analýzy formantů: segmentace signálů, metoda sčítání přesahů, LPC a vokodér
- Postupy a problémy odhadu f0, stylizace intonačních kontur, polynomiální interpolace
- Řečové technologie
- Generalizace a přetrénování u klasifikátorů, testování a křížová validace
- Klasifikační algoritmy: příklady, principy, výhody a nevýhody
- Metody vyhodnocení úspěšnosti klasifikace diskrétních tříd, binárních výstupů a spojitých veličin
- Princip klasifikátoru HMM, předzpracování dat a typický postup trénování
- Statistické metody ve fonetickém výzkumu
- Princip testování hypotéz ve frekventistické statistice, druhy chyb, p-hodnota a síla testu
- Lineární regrese a korelace
- Vícenásobná regrese a Simpsonův paradox, interakce
- Lineární smíšené modely, problematika pseudoreplikací
- Neparametrické regrese: optimalizace parametrů křížovou validací a konfidenční pásma metodou bootstrap
- Pokročilé statistické metody: shluková analýza, PCA, ICA
- Zkoumání percepce řeči
- Tvorba a administrace percepčních experimentů (stimuly, posluchači, experimentální a rušivé proměnné, programy pro zadávání testů, online administrace).
- Zpracování percepčních data (přehled typů experimentů, možnosti statistického zhodnocení, spolehlivost posluchačů).
- Diskriminační index d’ (logika výpočtu, rozhodovací kritérium, příklady aplikace ve výzkumu).
- Výzkumná paradigmata pro měření reakčních dob (přehled, metodologické aspekty).
- Faktory při analýze reakčních dob (lingvistické, nelingvistické, dopad na design experimentu).
- Vícerozměrné škálování (MDS).